LEVNÁ STAVBA SVÉPOMOCÍ

Blog o stavbě levného zděného domu svépomocí

RSS

RSS

Kalendář

Statistika

Inzerce

Financování

Hon na lišku

Jak pokračuje jednání s ČMSS...

     Zatím poslední článek z 19.5. popisoval jak jsme pro ČMSS museli nechat zpracovat odhad nemovitosti. Domnívala jsem se, že předložením Odhadu s doporučením autorizovaného odhadce, aby byly finance uvolněny to bude vyřešeno. Ovšem další omyl.
     Celou naší složku vč. dokumentů ČMSS ohledně stavby rodičů (které sice někde mají, ale my jim je museli dát znovu v kopiích) dostal na stůl jistý technik, který měl nemovitost posoudit. Osobně slyším slovo technik a otvírá se my kudla v kapse. V práci máme taky takové „techniky“, kteří jediné, co dokážou je neustále dokola omílat, že „ženská do provozu nepatří“. Ono by se pak taky mohlo ukázat, že každá ta druhá ženská by ten provoz zvládla mnohem lépe než oni, že?! A u ČMSS to s těma technikama bude asi něco podobného. Pan technik to měl na stole dalších 14 dní a pořád nic. Naše zástupkyně ČMSS s tím bohužel nemohla nic udělat, jelikož dle interních směrnic ČMSS zástupci nemohou volat technikům, aby je neovlivňovali. Jediné, co mohla dělat, koukat se do databáze, zda se naše žádost již posunula do Prahy ke konečnému schválení. Takže v půli května jsme dostali další termín, kdy už bude naše žádost určitě vyřízena – konec května. Poslední týden v květnu jsme tedy opět vznesli dotaz. Bylo nám odpovězeno, že náš úvěr byl předán paní B., která s námi bude nyní komunikovat. Termín byl posunut na 1. týden měsíce června. To už prý určitě na 100 %. V úterý 2.6.2009 tedy volám paní B., že jsem dostala informaci o tom, že ona nyní vyřizuje naší žádost a aby mi tedy řekla, jak si stojíme. Paní B. mne požádala o mé rodné číslo, jelikož to je heslo ke vstupu do databáze. Hm. A zde mě napadla otázka. Jakým způsobem paní B. převzala dokumenty, když si neřekla ani o přístupové kódy? Takže jestli to dobře chápu, kdybych paní B. nezavolala a to RČ jí neřekla asi bych těžko mohla čekat, že mi sama podá telefonicky informaci o fázi vyřízení úvěru. Jelikož to celé nikam nevedlo napsala jsem e-mailem na ústředí zprávu o celém dosavadním průběhu řízení, kde jsem jim položila několik otázek a doufala v jejich zodpovězení. Třeba jestli jim připadá normální, že úvěr vyřizují čtvrt roku, tj. 3 měsíce a zatím bez výsledku, kdo zaplatí penále z faktur, jelikož obě už mají prošlou lhůtu splatnosti atp. Obratem jsem obdržela automatickou odpověď, že moje zpráva byla přijata a do 30 dnů obdržím odpověď. Do měsíce?! Tak to jsem zase tam kde jsem byla. Naštěstí hned v pátek jsem obdržela další e-mail odkudsi z podatelny, že má stížnost byla postoupena na příslušný útvar paní XY. Ta mi v pondělí napsala e-mail, že jí postoupila paní YZ, která se mi bude nyní jediná věnovat a dotáhne se mnou žádost do konce. Takže si připadám tak trošku jako v té pohádce o kohoutkovi a (sle)pičce. Ještě večer mne paní YZ kontaktovala e-mailem, že by se se mnou ráda sešla druhý den, tj. v úterý, tj. včera.
     A opravdu. Asi v půl deváté jsem obdržela telefonický hovor a domluvili jsme se na schůzce po práci u ní v kanceláři. Je to prý úplně nová kancelář (ano ty jim rostou jako houby po dešti) v Ústí 20 m od kruháče u hotelu Vladimír. Je z Děčína a tak neví název ulice. Upřímně, z Děčína být může, ale snad by proboha měla znát, kde sídlí její pobočka, ne? Už tohle mělo být varováním. Vyzvala jsem jí, ať mi to nějak upřesní. Prý je to 20 m do kopce u kebabu naproti květinářství. Do kopce jsou 3 ulice – Rooseveltova, Králova výšina a Masarykova. Ptám se jí tedy, jestli je to někde pod poliklinikou. To prý ano. Fajn, takže nakonec jsme se dobrali k tomu, že pani nezná nejdelší ústeckou ulici a vlastně hlavní třídu, která vede z centra města až do Všebořic a sice Masarykovu ulici (cca 10 km dlouhou). Odpoledne jsme tedy zaparkovali u hotelu Vladimír a vydali se po Masaryčce. Když jsme ušli 20 m, na protější straně jsme skutečně viděli květinářství. Jenže žádný kebab a už vůbec pobočka ČMSS se zde v okruhu dalších 20 m nenacházela. Do toho ještě začlo slušně pršet a tak si vzal Míra deštník a vydal se hledat dál ulicí. Nakonec se pro mě vrátil s tím, že pokud je galanterie to samé jako květinářství, pak příslušnou kancelář našel. Taky to není metrů 20, ale asi tak 150. No, to jen tak pro zajímavost, páč to fakt stojí za to.
     Vstoupili jsme tedy do kanceláře a paní začala svůj monolog a pokud už se na něco náhodou zeptala, aby byla v obraze, jednalo se o věci do kterých jí myslím vůbec nic není. Tak třeba, že Míra nefiguruje na smlouvách a ani v katastru. Upřímně, co je jí do toho? To je snad naše věc. Nehledě na to, že na tom pozemku zatím nic nestojí a stát nemůže, jelikož oni nejsou schopný ty prachy uvolnit. Dále, jestli si myslíme, že za ty prachy to postavíme a tak podobně. Prý jsou pak lidé překvapeni, když zjistí, že jistič stojí 80 tisíc!!!! Tak to jsme šli do kolen. Je prý rozdíl mezi rekonstrukcí a novostavbou. Na to jsem jí řekla, že má recht, jelikož rekonstrukce je nákladnější (tím ovšem byla zaskočena, jelikož myslela přesně pravý opak) a že už jsme si něco v tomto směru absolvovali a tak nějaký ten přehled máme. Pomalu jsme se začali dobírat výsledku a to v okamžiku, kdy narazila na téma věcné břemeno pro přístup k pozemku rodičů. Aby nám uvolnili peníze, tak musí být toto věcné břemeno zrušeno. Takže po 3 měsících jsme se dobrali jádra pudla. Oznámili jsme jí, že je to pro nás nová informace. Před měsícem si totiž vyžádali stanovisko starostky, že nemá problém s napojením přes pozemek obce na komunikaci a to jim bylo doručeno. Od té doby ticho po pěšině a jenom věčné „ještě to není v Praze“. Prý nám to technik volal. Já jí říkám, že nám teda žádnej technik nevolal a že ani Míry kolegyně z práce tuto informaci neměla, jelikož kvůli jejich interním směrnicím s ním nesmí prakticky komunikovat. Ono totiž, kdyby nám to řekli, tak bychom s tím 1) buď něco udělali nebo 2) řekli si pá pá a šli k jinému bankovnímu ústavu. Pak spustila kafemlejnek a začala přednáška o nevhodnosti věcných břemen, jak nemáme nikomu nic takového podepisovat, ani elektrikářům (zkuste nepodepsat věcné břemeno ČEZu, tak jste bez proudu), no prostě chytrá až na půdu. Přitom jejich vlastní instituce bude první, kdo bude chtít něco na naší nemovitost do katastru zapsat a sice zástavní právo. Ale můžu na ní v dalším kole zkusit tu její fintu. Ať mi daj prachy, ale na její doporučení si do katastru nenechám nic zapsat. No zatím nabývám dojmu, že zaměstnanci ČMSS jsou úplně mimo realitu. Vzala jsem si slovo s tím, že jí vysvětlím, jak to s tím věcným břemenem bylo. To jsem završila slovy, že „na stavebním úřadě jsou úplně stejní pitomci jako u ČMSS“, načež mě paní napomenula, ať vážím slova. To byla jako výhružka, nebo co?
     Pak už jsme se prakticky nedostali ke slovu. Pravděpodobně zkoušela nějakou tu fintu, kterou se naučila na školení „jak vyjebat s klienty“. Jestli tak trochu neplatí to úsloví, že „prázdný sud nejvíc duní“. Na základě mého e-mailu jsem doufala, že ČMSS zacouvá a bude se snažit se mnou hovořit trošku na úrovni. Náš dojem byl přesně opačný – my jsme ty pitomci, kteří maj nemovitost, která pro ně nemá absolutně žádnou hodnotu, ale vzhledem k tomu, že na to POSPÍCHÁM (3 měsíce jsou pospíchání, a ha!), tak budou tak laskaví, že mi vyjdou vstříc a ten úvěr mi teda vyřídí. No, paráda. Příští týden mám obdržet smlouvu, kam se umístí můj notářsky ověřený podpis. Načež jsem jí odpověděla, že „to je teda pěkně v hajzlu“, jelikož zrovna celý příští týden jsem na služební cestě. Ale co, on je to už asi pátý příslib a tak na to nebudu moc spoléhat. Ona sama prý jede na dovolenou. Může mi někdo vysvětlit, proč to zase dostala ženská, která jede na dovolenou a bude týden někde pryč?
     Na závěr mi chtěla ještě sebrat mé vlastní paré odhadu nemovitosti. To jsem jí už sarkasticky vyzvala, jestli by mi nechtěla nechat alespoň něco, když své vlastní paré už dostali. Potom si prohlédla předložené faktury a u jedné z nich prohlásila že má prošlý datum splatnosti a že potřebuje, abychom zařídili vystavení nové faktury. Na to jsme jí odpověděli, že prošlou lhůtu splatnosti maj obě ty faktury (což měla jednak napsané už v mém mailu a jednak jsme se jí to snažili asi 2x říct během rozhovoru, ale ona holt poslouchá víc sama sebe nežli své klienty) a ujistili jí, že žádný nový faktury ani cokoli jiného už pro ně shánět nebudeme a ať převedou peníze, že si to vyřídíme sami.
    Zkrátka zase jedno naprosto promarněný odpoledne. A peníze místo 1. května budeme čerpat MOŽNÁ až v červenci. Paráda, ne?

Poslední komentáře
24.04.2015 10:50:44: tak to jsem si početla mám dost podobnou zkušenost s liškou a kdo si to zkusí na vlastní kůži musí v...
 
___________________ blog o stavbě domu pro vaši inspiraci ___________________