LEVNÁ STAVBA SVÉPOMOCÍ

Blog o stavbě levného zděného domu svépomocí

RSS

RSS

Kalendář

Statistika

Inzerce

Papírování

     Po předání geometrického plánu s vyznačením navrhovaného rozdělení pozemku geodety jsme zformulovali text žádosti, a zaslali na SÚ. Ještě předtím jsme celou záležitost projednali s úřednicí, která měla žádost vyřizovat.
     Za několik dní jsme obdrželi telefonát, že ona osobně proti rozdělení nic nenamítá, ovšem kladné vyjádření jí vrátila při podpisu vedoucí odboru s tím, že ona sama s rozdělením pozemku nesouhlasí. Otec ji při telefonátu ještě pořádal, aby celou situaci ještě jednou projednala se svou nadřízenou, především tedy, za jakých podmínek by se dala věc kladně vyřídit a zavolala mu zpět, aby se dohodli na dalším postupu.
     Paní inženýrka ovšem již nezavolala, namísto toho otec (jako současný vlastník a žadatel) obržel kus papíru, který se snad ani nedá považovat za úřední lejstro, se zamítavým stanoviskem, na kterém bylo konstatováno, že pozemek nelze rozdělit z důvodu absence komunikace ke každému pozemku a to i přes to, že součástí žádosti byl i souhlas obce s využíváním části obecního pozemku k zajištění přístupu. Bez odkazu na jakýkoli paragraf, bez uvedení odvolacích lhůt a možností. Vedoucí odboru ve svém momentálním rozmaru celou záležitost schodila ze stolu a víc se tím nezabývala. To, že tím komplikuje život nějaké další osobě jí absolutně nevzrušuje. Než, aby se hledali možnosti, jak to jde, hledají se důvody, proč to nejde.
     Následoval další telefonát, nejprve s pověřenou úřednicí, která přislíbila se ozvat, ovšem neučinila tak. Opět zopakovala to samé co předtím. Po záludném dotazu: "Jakým způsobem se dá celá záležitost vyřešit, aby se dal pozemek rozdělit" následovala citoslovce typu "ehm", "mno", "ééé"...
     Po deseti minutách "páčení" úřednice navrhla zřídit věcné břemeno na horní část parcely (požadovaná polovina současného pozemku), který má napojení na silnici, jenže dosud je pouze v návrhu na geometráku. Nebyla schopná pochopit, že NELZE zřídit věcné břemeno na pozemek, který ještě není zaevidován v Katastru nemovitostí a k tomu, aby mohl být zapsán potřebujeme KLADNÉ vyjádření právě jejich úřadu. Zkrátka začarovaný kruh. Otec nakonec navrhl následující možnosti:
a) zřídit věcné břemeno na obecní pozemek
b) zřídit věcné břemeno na druhou polovinu pozemku, který má napojení na komunikaci ovšem není ještě vložen do katastru (podmíněno souhlasem SÚ)
Úřednice však ještě doporučila celou záležitost projednat se samotnou vedoucí.
     Abych to nezdržovala - po výmluvných slovech paní vedoucí, mezi kterými nechybělo: "My se o tom ještě musíme poradit na poradě" a "Víte, já teď nemám vůbec čas" a přesvědčování, že souhlas obce je k ničemu, jelikož další přilehlý pozemek není komunikace, což ovšem není pravda, jelikož se jedná o komunikaci místního významu, jenže to si nebyla vážená paní ani schopná zjistit z katastru nemovitostí a to i přes to, že na něj má přístup z internetu. Mno, je to složité. Každopádně bylo domluveno následující řešení: Součástí darovací smlouvy poloviny pozemku bude zároveň zřízení věcného břemene na sítě a přístupovou cestu k právě rozestavěnému RD rodičů, pak že rozdělení pozemku povolí. To ovšem znamenalo OPĚT přizvat geodety (již podruhé), aby zaměřili sítě a přístupovou cestu do geometráku, který bude součástí Darovací smlouvy a zároveň nové žádosti o vyjádření k rozdělení pozemku.
     Výborně, tak aspoň nějaký výsledek. Teď ještě, aby paní vedoucí dostála svého slova.




     Dnes jsme se na místě setkali s geodety, kteří budou zaměřovat rozdělení pozemku, což se spláchne při příležitosti zaměření rozestavěné stavby RD rodičů a jejího zanesení do katastru. Návrh nám měřiči dají k dispozici již v pondělí a ten bude sloužit jako podklad k žádosti o vyjádření stavebního úřadu k záměru rozdělení pozemku. Poté bude nutné vypracovat Darovací smlouvu, která musí být stvrzena notářsky ověřenými podpisy. Na základě všech těchto podkladů bude Katastrálním úřadem provedeno rozdělení pozemku a zápis do katastru nemovitostí. Celé je to dle mého skromného odhadu záležitost na min. 3 týdny, takže se zase na nějakou dobu odmlčím...


V úterý jsem obdržela rozhodnutí – územně plánovací informace o podmínkách provedení jednoduché stavby. Zde bylo konstatováno, že na pozemku je již ohlášena stavba RD a proto nelze ohlásit další stavbu RD. Stavba může být projednána až po oddělení pozemku geometrickým plánem s novou žádostí o územně plánovací informaci.
Na tom už se maká, takže nezbývá než být trpělivý.
     V pátek proběhlo další telefonické jednání s paní úřednici. Jak slíbila, tak udělala a na poradě vznesla dotaz, zda se dá na jednom pozemku s jedním baráčkem postavit další rodinný dům. Po obdržených informacích nám navrhla 2 varianty, jak by se dala celá záležitost vyřešit:
1. Absolvovat územní řízení se všemi dotčenými účastníky řízení. To by v lepším případě mohlo proběhnout bez větších komplikací a nebo také naopak. Známe jak to u nás chodí…
2. Stavbu stavět nikoli jako rodinný dům, ale rekreační chatu. Lidé prý takto běžně obcházejí zákon, protože dle zmiňovaného paragrafu v předchozím příspěvku rekreační objekt na stejném pozemku jako rodinný dům mít můžete. Takže když se tak nad tím zamyslíte, pokud se chcete chovat mravně a v mezích zákona, narazíte na komplikace. Pokud zákon obejdete, bydlíte. Sama nám stvrdila, že takto by nám stavbu povolila. Mno, to je sice všechno hezké, jenže má to pro nás jedno závažné úskalí – na rekreační chatu vám žádná banka nebo stavební spořitelna nepůjčí ani korunu.
     Po dohodě s rodiči, kterým pozemek patří, jsme se shodli na tom, že pozemek tedy raději rozdělíme na 2 samostatné parcely. Než toto celé bude dokonáno, zajistíme si u firmy vypracování projektu RD, protože k navrženému typu domu paní úřednice žádné výhrady neměla. Tak aspoň něco se hnulo…

     Dnes jsem zavítala na stavební úřad teplického magistrátu ohledně konzultace mé připravené žádosti o územně plánovací informaci. Momentálně totiž řešíme umístění 2 staveb RD na jedné parcele. Pracovnice SÚ trvá na tom, že každý RD musí mít svou samostatnou parcelu. Toto je údajně stanoveno v odst. 6 § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. My bychom se rozdělení pozemku prozatím chtěli vyhnout, jelikož rodiče momentálně pozemkem ručí stavební spořitelně za poskytnuté finance na jejich stavbu.

     Úřednice nicméně trvala na podání žádosti s tím, že se nám k našemu záměru NĚJAK vyjádří po poradě s nadřízenými orgány, protože s takovýmto požadavkem se ještě u nikoho nesetkala.

    Žádost jsem vypracovala ve stejném rozsahu jako rodiče. K žádosti jsem tedy připojila:

1. formulář žádosti (příloha č. 2 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.)
2. prospekt - typ RD
3. výpis z katastru nemovitosti
4. snímek katastrální mapy se zakreslením požadovaného umístění stavby
5. výkres se zakreslením ochranných pásem vedení VN a vzdálenosti stavby od sousedních pozemků a staveb

a navíc pak souhlas vlastníků pozemku se stavbou (rodiče) a návrh smlouvy o zřízení osobního věcného břemene (napojení na sítě, přístup).

     Ačkoli žádost vyřizuje úplně stejná paní jako v případě první stavby, chce po nás navíc souhlas vlastníků okolních pozemků, což v prvním případě vyžadovala až při stavební ohlášce. Toto ji budu muset v průběhu týdne ještě doručit.

     Jsem stále na pochybách, že nám stavbu našeho RD na stejné parcele posvětí a nebude trvat na rozdělení pozemku. Pokud se má prognóza naplní, ráda bych alespoň znala její názor na námi vybraný typový projekt, abychom mohli konečně oslovit firmu a nechat si zpracovat projekt typového RD a projekt umístění stavby. Během zpracování bychom pak vyřizovali „rozdělovák“ a podání žádosti o zapsání do KN. Zakoupení projektu dopředu bez územního souhlasu totiž považuji za holý nesmysl. Co totiž s projektem v případě, že by vybraný typ domu neprošel? Každopádně nyní nezbývá než čekat na vyjádření...

1  
2  
3  
 
___________________ blog o stavbě domu pro vaši inspiraci ___________________